|
|
Sérologická diagnostika borelióz
Sližová, Ivana ; Chmelař,, Dittmar (oponent) ; Lochman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání výsledků sérologických metod pro diagnostiku borelióz prováděných rutinně v laboratořích Spadia Lab (ELISA, imunobloty) v kontextu s doporučeními, kdy a jak je indikovat a interpretovat jejich výsledky. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku a historii boreliózy, mikrobiologickou charakteristiku borélií, imunitní systém ve vztahu k patogenezi onemocnění a na terapii a prevenci onemocnění. Experimentální část se zabývá analýzou výsledků získaných při rutinním vyšetřování protilátek proti boreliím v laboratořích Spadia Lab v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Podle doporučení CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci chorob) byl u všech vzorků prováděn screening protilátek proti boreliím pomocí ELISA ve třídě IgM a IgG. V roce 2014 byl ELISA screening prováděn pomocí souprav firmy Euroimmun na procesorech vzorků EVOLIS, v roce 2015 byl screening prováděn pomocí souprav firmy DiaSorin na analyzátoru LIAISON. Pozitivní vzorky byly následně konfirmovány pomocí Westernblotu popř. lineblotu. ELISA i WesternBlot patří mezi sérologické metody, pomocí nichž se testují protilátky, tj. látky vytvořené imunitním systémem. Imunitní systém hraje klíčovou úlohu v ochraně organismu proti infekci a protilátky jsou jeho významným nástrojem. Sérologické metody, které patří mezi imunoanalytické metody, dnes ještě nelze standardizovat. Diagnózu a opatření vůči infekci také proto nelze dělat jen na základě vyšetření protilátek. Je nutné posuzovat výsledky v kontextu celého klinického obrazu, anamnézy a v případě protilátek se doporučuje opakovat vyšetření s časovým odstupem.
|
|
|
Úloha osy PD-1/PD-L1 při infekci \kur{Borrelia burgdorferi} u myší
PALOUNKOVÁ, Anna
Borrelia burgdorferi, the causative agent of Lyme disease, induces upregulation of inhibitory immune checkpoint PD-L1 in mice. We studied if the blockade of PD-1/PD-L1 axis by neutralizing antibodies influences the proliferation of T lymphocytes and cytokine milieu in imunological synapsis between murine dendritic cells and T cells in vitro.
|
|
|
Problematika laboratorního vyšetření u onemocnění Lymeskou boreliózou
HAVLEOVÁ, Lucie
Lymeská borelióza je multisystémové infekční onemocnění přenášené nejčastěji klíšťaty rodu Ixodes. V České republice pak konkrétně klíšťaty Ixodes ricinus. Původcem tohoto onemocnění je komplex spirochetálních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Incidence onemocnění je poměrně vysoká a každoročně je v České republice hlášeno několik tisíc případů. Přestože jsou poznatky o lymeské borelióze v současné době poměrně rozsáhlé a nadále probíhá intenzivní výzkum, tak se názory odborníků na tuto problematiku stále vyvíjejí. Diagnostikovat lymeskou boreliózu je též poněkud obtížné. Zejména kvůli různorodým, někdy i nespecifickým klinickým příznakům, které často způsobují lékařům potíže ve stanovení správné diagnózy. Protože není doposud k dispozici účinná vakcína, jedinou možností, jak omezit riziko nákazy, je důsledná ochrana před klíšťaty. Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinickém průběhu, prevenci, terapii, a diagnostice lymeské boreliózy. Pacienti s podezřením na lymeskou boreliózu byli testováni pomocí dvoustupňového testu. Nejprve metodou ELISA a následně u pozitivních a hraničních pacientů konfirmační metodou Western blot. Výsledky mé práce potvrdily obecně známou skutečnost, že lymeská borelióza je infekce sezónního charakteru. Vyšší počet pozitivních vzorků v letních měsících souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Velmi zajímavé jsou ale výsledky odkazující na složení pacientů podle věkových skupin a také rozdíly počtu nakažených podle pohlaví. Konkrétněji pak vyšší počet pozitivních vzorků u ženské populace.
|
|
|
Znalosti žáků středních škol v oblasti vybraných zoonóz
Svobodová, Barbora ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků středních škol o zoonózách. Zoonózy jsou nemoci přenášené ze zvířete na člověka. Jsou jedním z aktuálních témat v současné biologii. Cílem diplomové práce je nejprve teoretické vymezení problematiky. K testování znalostí byly vybrány tyto čtyři nemoci: toxoplazmóza, lymeská borelióza, vzteklina a Creuzfeldt-Jakobova choroba. U nich je podrobně uveden ucelený soubor informací a to především v oblasti přenosu, šíření patogenu, průběhu onemocnění, léčby a prevence. Výzkumná část zjišťuje rozsah znalostí o vybraných zoonózách u žáků středních škol. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kterou byl didaktický test. Na základě vyhodnocených výsledků lze říci, že znalosti žáků na zkoumaných školách jsou v oblasti vybraných zoonóz poměrně uspokojivé.
|
|
|
Antimicrobial and antiborrelial characterization of Dermacentor marginatus defensin.
CHRUDIMSKÁ, Tereza
Klíšťata, jakožto krev-sající členovci, mohou přenášet různé patogenní mikroorganismy. Imunitní systém klíšťat zahrnuje mnoho antimikrobiálních molekul, které se účinně podílejí na jejich eliminaci. Jednou ze skupin antimikrobiálních látek jsou defensiny, 5,3 kDa velké peptidy, které hrají významnou roli v rychlé imunitní reakci. V této práci jsme testovali antimikrobiální spektrum defensinu klíštěte Dermacentor marginatus (def DM)s přihlédnutím k faktu, že americké příbuzné klíště Dermacentor variabilis není schopno přenášet onemocnění způsobené spirochetami lymeské boreliózy. Exprese genu pro deDM byla detekována v hemolymfě, ve střevě a ve slinných žlázách. Následně byl nativní defensin isolován z hemolymfy pomocí RP-HPLC a jeho sekvence aminokyselin byla ověřena pomocí hmotnostní spektrometrie a Edmanovou degradací. Syntetický peptid defDM vykazoval antimikrobiální aktivity proti Gram-pozitivním bakteriím a spirochétám Borrelia afzelii. Tyto výsledky naznačují, že by se mohli defensiny podílet na eliminaci borelií přijatých při sání klíštětem D. marginatus.
|
|
|
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...
|
|
|
Znalosti žáků středních škol v oblasti vybraných zoonóz
Svobodová, Barbora ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků středních škol o zoonózách. Zoonózy jsou nemoci přenášené ze zvířete na člověka. Jsou jedním z aktuálních témat v současné biologii. Cílem diplomové práce je nejprve teoretické vymezení problematiky. K testování znalostí byly vybrány tyto čtyři nemoci: toxoplazmóza, lymeská borelióza, vzteklina a Creuzfeldt-Jakobova choroba. U nich je podrobně uveden ucelený soubor informací a to především v oblasti přenosu, šíření patogenu, průběhu onemocnění, léčby a prevence. Výzkumná část zjišťuje rozsah znalostí o vybraných zoonózách u žáků středních škol. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kterou byl didaktický test. Na základě vyhodnocených výsledků lze říci, že znalosti žáků na zkoumaných školách jsou v oblasti vybraných zoonóz poměrně uspokojivé.
|
|
|
Epidemiologické aspekty Lymské borreliózy v ČR
Fišerová, Tereza ; Janovská, Daniela (vedoucí práce) ; Čelko, Alexander (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na výskyt onemocnění lymeskou boreliózou v posledních deseti letech (v období 2003-2012) v ČR. Srovnávala jsem její výskyt v jednotlivých krajích ČR. Vzhledem k výrazným rozdílům, které ze srovnání vyplynuly, jsem se zaměřila na detailnější rozbor výskytu lymeské boreliózy v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. V těchto dvou krajích jsem se snažila identifikovat hlavní faktory, které mohly přispět ke zvýšenému výskytu onemocnění lymeskou boreliózou. Ve své práci jsem shrnula dosavadní poznatky, týkající se historie onemocnění, etiologie LB, laboratorních diagnostických metod, klinických projevů a přenosu lymeské boreliózy. Pozornost jsem věnovala také prevenci před nákazou lymeskou boreliózou.
|
|
|
Sérologický průkaz lymeské boreliózy
NOVÁKOVÁ, Iveta
Tématem této bakalářské práce je zpracování problematiky lymeské boreliózy. Onemocnění lymeské boreliózy je rozšířeno po celém světě. Původcem jsou různé druhy borelií dle geografického výskytu. Je to onemocnění, jehož přenašečem na našem území je hlavně klíště rodu Ixodes ricinus (v jiných oblastech světa jsou to i jiné druhy). Vyskytují se ve vlhkém prostředí, například v lese nebo ve vysoké trávě. Z toho vyplývá, že více ohroženi jsou lidé, kteří se v těchto lokalitách více vyskytují. Jako jsou příkladně lesníci, ale i děti, které v přírodě tráví více volného času. Lymeskou boreliózu můžeme rozdělit dle pozorovaných příznaků na tři stádia: časně lokalizované, diseminované a pozdní perzistentní stádium. Jako prvotním příznakem boreliózy je nejčastěji uváděna tvorba erythema migrans (EM). EM je vytvoření oválné načervenalé skvrny na kůži, v místě kde bylo přisáté klíště, která může postupem času samovolně vymizet. Jako další příznaky se dají uvést: boreliový lymfocytom, konjuktivitida, neuroborelióza, lymeská karditida a mnoho dalších. Proto pokud jdeme do oblastí, které jsou typická pro výskyt klíšťat, je dobré využít doporučovaných preventivních opatření před přisátím těchto roztočů. K léčbě lymeské boreliózy se využívají antibiotika, které jsou podány pacientovi až po zjištění onemocnění LB. K antibiotické léčbě se používají hlavně: cefalosporiny, makrolidy, tetracykliny nebo peniciliny. Vždycky záleží na tom, v jakém stádiu antibiotika podáváme i na tom, zda pacient má typické klinické příznaky LB. Pro laboratorní diagnostiku lymeské boreliózy se využívají přímé a nepřímé metody. Mezi přímé diagnostické metody se řadí kultivace borélií, hybridizace, imunoelektronová mikroskopie a metoda PCR (polymerázová řetězová reakce) na průkaz boreliové DNA. Dnes je z těchto metod převážně využívána metoda PCR. Z nepřímých diagnostických metod se využívá nepřímé imunofluorescence, Western blot (WB) a ELISA testu (Enzyme Linked Immunosorbent Assay). Pomocí těchto metod se stanovují především specifické protilátky třídy IgM a IgG. Cílem této práce bylo vyšetřit vzorky pacientů na lymeskou boreliózu pomocí metody ELISA testu a Western blotu, otestovat tyto metody a následně zhodnotit jejich výsledky. Jednotlivé vzorky sér, likvorů a punktátů ke zpracování mi byly poskytnuty ve Fakultní nemocnici v Plzni na oddělení sérologie a parazitologie. Před vyšetřením se musí vzorky zředit. K metodě ELISA jsem využila přístroj od firmy Dynex, DSX automatizovaný ELISA systém. Kterým se ve vzorcích stanovují protilátky třídy IgM a IgG. Jde o přístroj, kde během jednoho měření je možné vyšetřit od pacientů až 96 vzorků. Využila jsem i možnost, vyzkoušet si sama ruční stanovení ELISA testu, který se dnes moc nevyužívám, především při větším objemu přijatých vzorků. Pro další vyšetření protilátek IgM a IgG, jsem využila Western blotu a to pomocí komerční sady na ruční stanovení. Celkem jsem vyšetřila v testu ELISA 90 vzorků v třídě IgM, kde vyšly 4 hraniční a 4 pozitivní vzorky od pacientů. Stejných 90 vzorků jsem vyšetřila stejnou metodou i ve třídě IgG, kde vyšly 4 pozitivní vzorky. Dále pak metodou Western blot bylo vyšetřeno 98 vzorků. V třídě IgM vyšlo 5 hraničních a 18 pozitivních vzorků, v třídě IgG oproti tomu vyšlo 5 hraničních a 30 pozitivních vzorků. Poté musí odborný lékař zhodnotit výsledky sérologických testů a klinických příznaků a postupovat tak, aby potvrdil lymeskou boreliózu a vyloučil jiná možná onemocnění.
|
|
|
Sérologická diagnostika borelióz
Sližová, Ivana ; Chmelař,, Dittmar (oponent) ; Lochman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání výsledků sérologických metod pro diagnostiku borelióz prováděných rutinně v laboratořích Spadia Lab (ELISA, imunobloty) v kontextu s doporučeními, kdy a jak je indikovat a interpretovat jejich výsledky. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku a historii boreliózy, mikrobiologickou charakteristiku borélií, imunitní systém ve vztahu k patogenezi onemocnění a na terapii a prevenci onemocnění. Experimentální část se zabývá analýzou výsledků získaných při rutinním vyšetřování protilátek proti boreliím v laboratořích Spadia Lab v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Podle doporučení CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci chorob) byl u všech vzorků prováděn screening protilátek proti boreliím pomocí ELISA ve třídě IgM a IgG. V roce 2014 byl ELISA screening prováděn pomocí souprav firmy Euroimmun na procesorech vzorků EVOLIS, v roce 2015 byl screening prováděn pomocí souprav firmy DiaSorin na analyzátoru LIAISON. Pozitivní vzorky byly následně konfirmovány pomocí Westernblotu popř. lineblotu. ELISA i WesternBlot patří mezi sérologické metody, pomocí nichž se testují protilátky, tj. látky vytvořené imunitním systémem. Imunitní systém hraje klíčovou úlohu v ochraně organismu proti infekci a protilátky jsou jeho významným nástrojem. Sérologické metody, které patří mezi imunoanalytické metody, dnes ještě nelze standardizovat. Diagnózu a opatření vůči infekci také proto nelze dělat jen na základě vyšetření protilátek. Je nutné posuzovat výsledky v kontextu celého klinického obrazu, anamnézy a v případě protilátek se doporučuje opakovat vyšetření s časovým odstupem.
|
host ::
RSS.